Renesanční dům U Synků
V období největšího rozmachu města v 16. století byla postavena řada měšťanských domů, z nichž však zůstalo jen několik. Nejvýznamnějším reprezentantem původní renesanční zástavby náměstí je dům U Synků.
Renesanční měšťanský dům z r. 1579 nese název podle posledního majitele, obchodníka Bedřicha Synka. Dvorní křídlo stavby zdobí patrové arkádové lodžie, do náměstí vyčnívá arkýř. Na nádvoří se nachází původní studna a jedna z hustopečských zajímavostí, pomník kvasinky vinné. Po rekonstrukci dokončené v r. 2001 byly získány cenné klenuté místnosti a historické sklepení.
Dnes se v objektu nachází Městské muzeum a galerie (www.muzeumhustopece.cz), kavárna Auspitz a v nádvoří pomník kvasinky vinné, která je zapsaná v České knize rekordů jako největší zvětšenina živého organismu.
Kostel sv. Václava a sv. Anežky České
Nový kostel sv. Václava a sv. Anežky České stojí v historickém centru města na jihozápadně se svažujícím náměstí. Přibližně na stejném místě stál do r. 1961 pozdně gotický kostel. Jeho dvoulodí zdemoloval pád věže, která se zřítila 26.2.1961.
Následoval zápas odborníků i veřejnosti o zachování velmi cenné zbylé části kostela. Po zamítnutí posledního odvolání farního úřadu v Hustopečích proti demoličnímu příkazu byl zbytek kostela nakonec v září 1962 zbourán. Vybavení kostela a některé vzácné architektonické články byly do té doby uloženy na faře.
Základní kámen hustopečského kostela byl jedním z kamenů, posvěcených při první návštěvě papeže Jana Pavla II. u nás v roce 1990.
Obnovená možnost výstavby sakrální architektury vyvolala obrovský zájem ze strany architektů. Nakonec byl zvolen návrh Ludvíka Kolka. V červenci roku 1990 začal geologický průzkum hustopečského náměstí, v dubnu 1991 byl posvěcen pozemek stavby a v dubnu 1992 byla stavba nového kostela zahájena.
Dvoupodlažní stavba nového kostela s výrazně dominující věží využívá svažitého terénu hustopečského náměstí. Půdorys otevřené spirály se odvíjí od centra, kterým je podzemní kaple na místě mariánské kaple původního kostela. Vnitřní stěna spirály opisuje její půdorys a přechází pak v členitou část s kopiemi gotických oken a prudce zvednutým náběhem se připojuje k věži. Na vrcholu věže je kříž, o něco níže obtáčí rozdělené panely věže kovový kruh v podobě koruny – atributu sv. Václava.
Kostel sv. Václava v Hustopečích je jedním z prvních sakrálních objektů postavených v České republice po r. 1989. Kostel byl vysvěcen roku 1994.
Více informací: www.farnosthustopece.cz
Kašna Žumberák
Kamenná roubená kašna pochází z roku 1595. Kdysi představovala jeden z mála zdrojů pitné vody ve městě. Dřevěným potrubím byla voda přivedena ze západního návrší, kde bylo několik studní. Na zimu byla celá kašna zabedněna a vyplněna slámou proti zamrznutí. Původní ozdobné kované podstavce na nádoby s vodou se nedochovaly.
Voda vytékala z tlam delfínů a džbánu mořského boha Tritona, stojícího uprostřed kašny. Sokl je zdobený znaky Moravy, města a tří lvů. Obyvatelé pojmenovali kašnu „Žumberák“, což mělo pocházet od názvu nedalekého kopce Schönberg-Sumperk.
Morový sloup
Čtrnáct metrů vysoká dominanta horního konce náměstí pochází z roku 1736. Po opakovaných morových epidemiích, kterým podlehly stovky obyvatel, byly postaveny dvě stavby – kaple a původně jednoduchý sloup.
Sloup je zasvěcen tzv. morovým patronům – sv. Rochu, Šebestiánu, Františku Xaverskému a Karlu Boromejskému. V úpatí sloupu je Panna Maria a sv. Josef. V náznaku jeskyně ležící postava patří sv. Rozálii a Alžbětě. Vrcholu vévodí sv. Trojice se svatozáří. Stavbu zahájil místní měšťan a finance doplnilo město. Hodnota stavby byla v té době 3420 zlatých. V 90. letech 20. století byl sloup celý rozebrán a zrestaurován.
zdroj: https://www.hustopece.cz/turistika
