Zajímavé sklepy v okolí (Vrbice, Bořetice, Velké Pavlovice)

Pokud se do Hustopečí chystáte v době letních prázdnin, můžete navštívit festival Letních otevřených sklepů.

Po návštěvě obou našich vinařských uliček, zavítejte také do okolích obcí kraje André. V obcích Vrbice, Bořetice a Velké Pavlovice se totiž nachází jak sklepy tradiční tak i ty netypické.

Na Vrbici najdete soustavu vinných sklepů Stráž, která je naprostým unikátem. Sklepy, byly vykutány do pískovce až v sedmi patrech nad sebou. 

V Bořeticích zase založili Svobodnou spolkovou republiku Kraví hora. Jedná se o recesistický útvar místních vinařů, který má dokonce svého prezidenta, vládu nebo také měnu či poštovní známky. 

Ve městě Velké Pavlovice upoutají vaši pozornost různobarevné a veselé Opilé sklepy. A právě těchto 15 sklepních objektů zasazených do svahu Staré Hory se stalo novou nepřehlédnutelnou dominantou města. Jedná se však o soukromé ubytování nikoliv o vinné sklepy. 

Aktuální vinařské akce Kam za vínem

Minulost hustopečského vinařství

Kořeny hustopečského vinařství sahají hluboko do minulosti, nejstarší záznamy pocházejí již ze 13. století. Spolu s Mikulovem a Znojmem představovaly Hustopeče hlavní vinařská centra jižní Moravy. Mimořádnou vinařskou tradici dokládá mj. první hustopečská pečeť z roku 1322. Nese symboly vinařství – větvičku vinné révy s hrozny a vinařské nože. Své místo našly tyto vinařské atributy také ve znaku města. Záležitostmi vinařství se zabýval hustopečský horenský soud, nejpřísnější na Moravě, proti jehož rozhodnutí neexistovalo odvolání. Zlatým věkem hustopečského vinařství se stala doba, kdy město patřilo starobrněnskému klášteru Aula Regia (1323–1600). Vedle místních obyvatel zde měli své vinice především brněnští měšťané. Kromě toho se v Hustopečích nacházely vinice např. břevnovského, strahovského či rajhradského kláštera.

Vrcholu dosáhlo zdejší vinařství v 16. a v 18. století, kdy se staly Hustopeče výměrou vinic největší vinařskou obcí Moravy. V roce 1736 vniklo hustopečské Vinařské bratrstvo, které bylo nejdéle působící organizací tohoto typu na Moravě.  

Třicetiletá válka znamenala pro zdejší vinice tragédii: v důsledku nedostatku pracovních sil zůstalo po válce plných 90 % vinic opuštěných.

Původní stav byl obnoven až po sto padesáti letech. Podle tereziánského katastru byly Hustopeče v polovině 18. století prvním vinohradnickým městem Moravy. Výměra vinic tehdy převládala nad výměrou polí. Prvenství Hustopečí coby největší vinohradnické obce na Moravě trvalo do roku 1900, kdy se v jejich katastru nacházelo 578 ha vinic. Ukončily jej až pohromy v podobě nových chorob vinné révy a první světová válka.

Úpadek zdejšího vinařství pokračoval také během druhé světové války, kdy většina mužů odešla na frontu. Původní německé obyvatelstvo bylo po válce vysídleno, neznalost péče o vinice i sklepní hospodářství ze strany novoosídlených způsobila mnoho škod. Neošetřované vinice postupně zanikly. Po roce 1955 pak začíná rozvoj velkovýsadeb družstevních vinohradů, ale i malých záhumenkových vinic.

Současnost

Dnes jsou Hustopeče opět známé jako město dobrého vína. Vinné sklepy se soustřeďují do dvou ulic: Vinařské a Na Hradbách (Turhandly). Řada z nich je přístupná veřejnosti, často mají historickou hodnotu. Vinařství jsou ve městě věnovány také mnohé akce během roku. Mezi nejzajímavější patří Slavnosti mandloní a vína (březen), Burčákové slavnosti (říjen), Světový duel vín či Svatomartinské slavnosti vín a husí (listopad) a mnoho dalších.